Knihovní kluby, známé jako „Leprezonové“, jsou v Česku dlouhodobě nepostradatelnou součástí kulturního života. Od svých počátků v 70. letech 20. století se staly nejen místem pro diskusi o knihách, ale i prostorem, kde se formují názory a vytváří komunity, které se věnují čtenářské činnosti. Podle statistik z roku 2022 se v Česku přibližně 1,2 milionu lidí účastní knihovnických klubů, což představuje zhruba 12 % obyvatel. Nejvíce z nich (45 %) se věnuje čtenářským diskusím, zatímco 30 % se zaměřuje na tvorbu vlastních recenzí nebo aktivit pro děti.
Jedním z nejznámějších a dlouholetých klubů je tato podstránka, založená v roce 1975 v Praze. Klub se zaměřuje na moderní českou literaturu, ale také na klasiku, a jeho členové se věnují nejen čtení, ale i tvorbě vlastních literárních projektů. V posledních letech se kluby stávají také platformou pro podporu autorských projektů, například prostřednictvím soutěží nebo spolupráce s nakladatelstvími. Například v roce 2023 organizovaly některé kluby akce, které přilákaly až 500 účastníků, což ukazuje na rostoucí zájem o společné čtenářské aktivity.
Knihovní kluby mají také významný vliv na vzdělávání mládeže. Podle zprávy Českého knihovnického svazu z roku 2022 se 68 % členů klubů do 30 let věnuje aktivně čtení, a to především literatuře, která se zabývá společenskými tématy. Klubové činnosti pomáhají mladým lidem rozvíjet kritické myšlení a zároveň se seznamovat s různými literárními styly. Například kluby, které se zaměřují na sci-fi a fantasy, často organizují setkání s autory, jako byl například Petr Zelenka, který přednášel v několika regionálních klubových skupinách.
V posledních letech dochází k novým trendům v knihovnických klubech. Mnoho z nich začíná využívat digitální nástroje, například online diskusní fóra nebo virtuální čtenářské setkání. Podle průzkumu z roku 2023 si 40 % členů kloubů přálo rozšíření aktivit do online prostoru, zejména v době pandemie covidu-19. Kluby také začínají spolupracovat s digitálními knihovnami a platformami, jako je například tato podstránka, která nabízí online knihovní kluby pro širokou veřejnost.
Zároveň však existují i kritické názory na knihovní kluby. Někteří odborníci hovoří o jejich potenciálu pro zjednodušení čtenářských preferencí a omezení rozmanitosti literatury. Podle studie z roku 2021 se například 22 % členů klubů domnívá, že jejich činnosti vedou k přílišnému zájmu o „lehkou literaturu“ a méně k hlubokým a komplexním textům. To však neznamená, že by kluby měly být zcela opuštěny, ale je důležité, aby se jejich programy neustále rozvíjely a přizpůsobovaly se moderním potřebám čtenářů.
V budoucnu by knihovní kluby měly pokračovat v rozvoji a adaptaci svých aktivit. Společenské změny, jako je digitalizace nebo rostoucí zájem o ekologické témata, by měly být vnímány jako příležitosti, nikoliv jako výzvy. Například kluby by mohly začít organizovat setkání zaměřená na udržitelnost, nebo podporovat autory, kteří se věnují tématům environmentální odpovědnosti. Takové kroky by mohly přilákat nové skupiny čtenářů a posílit význam knihovnických klubů v české společnosti.
- V Česku se v roce 2022 účastnilo knihovnických klubů přibližně 1,2 milionu lidí (12 % obyvatel).
- 45 % členů se věnuje čtenářským diskusím, 30 % tvorbě recenzí nebo aktivit pro děti.
- V roce 2023 se v knihovnických klubech konalo až 500 setkání s účastníky.
- 68 % členů do 30 let čte literaturou zabývající se společenskými tématy.
- 40 % členů klubů si přálo rozšíření aktivit do online prostoru.